Tajga
Tajga
Severský jehličnatý les je název pro biom, který se vyskytuje především v severních zeměpisných šířkách. Dominantními druhy stromového patra jsou jehličnaté lesy. Nejvíce takových lesů se vyskytuje v Kanadě a především na Sibiři, odtud pochází i místní název tajga.
Základními podmínkami pro rozšíření jehličnatých lesů jsou klima – především délka vegetačního období 1 – 4 měsíce. (Jde o období, v němž průměrná teplota vzduchu přesahuje
Fauna tajgy
Z velkých zvířat je v tajze široce rozšířen medvěd hnědý) a los. Medvěd hnědý dosahuje na Sibiři podstatně větší výšky i hmotnosti než v Evropě. Zdejší exempláře mohou mít hmotnost až 400 kilogramů . Těžší organismus s větším množstvím tuku odolává tvrdým sibiřským zimám.V jižních oblastech žijí i asijské formy jelena lesního, zejména jelen sibiřský). Do čeledi jelenovitých patří i malý 10 - 15 kg vážící kabar, který je rozšířen jen na východ od Jeniseje. Velmi početní jsou zejména tajgovití hlodavci: hojně je rozšířena stromová veverka obecná), která tu vytváří mnoho ras, i burunduk. Ten vyhledává spíše světlejší okraje lesů, paseky a vypálené holiny. Hojné jsou i šelmy. Především je to vzácný sobol. Sobol se zdržuje v pusté tajze. Dává přednost hustým tmavým lesům s porosty sibiřské borovice limby, jedle, smrku a modřínu. K dalším šelmám patří sibiřská lasice kolonok , lasice hranostaj , lasice kolčava, jezevec lesní a největší a nejdravější z nich rosomák Ten se živí především drobnými hlodavci, zejména norníkem tajgov a norníkem šedavým). Odvažuje se však napadnout i soba a jinou vysokou zvěř. Podobná úzká závislost je i mezi rysem a jeho hlavní potravou, zajícem bělákem. Mezi další masožravce tajgy patří například kuna lesní a další kunovití.